Promoklá ale šťastná,
za vlahý déšť,
jenž z ní smyl prach,
a rostliny zavlažil..
Bylo již načase,
pukala suchem,
zpustošená ohněm,
když koloběh se zastavil,
Však již vše je jinak,
vydatně prší..
On božskou rukou,
Jej zas roztočil..
Úžasně napsané. Ne jen zem potřebuje vláhu, ale je tak báječně se procházet uprostřed voňavých luk a nastavit tvář májovému deštíku.
18.05.2007 15:36:00 | frany73