Anotace: Taková krátká básnička...vznikla už před dlouhou dobou ale jelikož teď moc nepíšu tak ji sem přece jen dávám
Jen podívej se vzhůru k nebi,
tam měsíc jasně září
jen chvíli namáhej svůj zrak –
ať ho spatříš dřív než přejde mrak –
tu minci v půli zlomenou
a temnou klenbu nebeskou.
Je tma, noc v chladu dýchá
mě zebou ruce,
zebe srdce
a přece vzhůru koukám!
ten jasný den
v rubáš černa zahalen
má své kouzlo –
polárka..
její záře je tak svěží
jako vítr na pobřeží..
hřejivá však chladná,
strohá…
Já hledím vzhůru na ty lesklé body,
to kouzlo, nostalgie –
teď probouzí se fantazie…
Tak jsem se sem nakoukla, dala ti tip a pak jsem si všimla, že už ode mě máš komentář. A musím říct, že ta básnička se mi pořád líbí, má svoje kouzlo =O)
26.07.2008 21:33:00 | Elvien
Kokám, že nejsem jediná, kdo se nemůže zbavit těch fádních rýmů, jako je zrak - mrak apod. Ale z toho si nic nedělej, je to moc pěkná básnička =O)
08.08.2007 14:54:00 | Elvien