Vzpomínám

Pramení mezi kameny,
bublavá říčka Bělá.
Sedal jsem u ní hodiny,
šeptala tiše slova.

Prošuměl vítr větvemi,
kukačka zakukala.
Odleskem slunce z hladiny,
voda se zlatě skvěla.

Trápení, trable, maléry,
starosti ze mě smyla.
A já byl dítě stěstěny!
Vpomínka krásná zbyla.