Malá večerní sonáta

Proplouvat
alejí
večerem,
co svou krásnou hlavu nachýlil
v odlescích lamp
tančit to svoje
večerní malování.

Vykreslil na chodnících
ornamenty kapek
dva tři znaky o znavení,
vlahých zdech a mesíci.

A bílé, bílé kvety naproti obloze,
/opar smutku v štestí/
v malých večerních sonátách
hledají requiem.

(Ano, my milujeme tuhle zem
kvety, hroby, chodníky
a nekdy by človek mohl umřít
jen tak, jak stojí)

Sága noci,
co nás posílá
klást ty bíle, bílé kvety
na sluneční hrob.