Mlha krajinu pozvolna zahaluje
Ta vidět je teď jak přes hustě tkanou záclonu
Z té mlhy jak tmavý přízrak
Prazvláštně pokroucený strom zřetelně vystupuje
Pocit věčnosti,v nitru mém on navozuje
To tak až téměř magicky
Ty jeho křivky neskutečné
Přesto tolik pozemské na mne působí
Krásný...moc hezky...
nj bohužel, nuly tady kolujou a ráda bych věděla od koho..
05.09.2005 16:49:00 | makretka
Mlha jej objímá, zvládá to umění...
jak dotek křehkého, něžného stvoření...
Nádherná!!!
05.09.2005 10:08:00 | Cecilka
Víš, ráda se dívám i na holé sromy na podzim, mám ráda tu jejich holou nahotu.Včera na zahrádce se na mě dívala zblízka, ještě oděná líska a vysoké olše u potoka taky...to jsou ty pravé zázraky...
05.09.2005 09:19:00 | Hančí