mělas šaty s puntíky
nahé kotníky
slámové vlasy
a kolem se vlnilo
zlátnoucí obilí...
pod rozložitým dubem
slunečním podvečerem
poprvé naposled
milováním opilí...
Bernešky nad hlavami letí
prastarým řádem
šípem do písmene vé
chraplavým chorálem pějí
magický pravidelný rytmus...
až jednou nevzlétnou
nezaštěbetají
v divočině nastane chaos...
jako obraz impresionisty, detailně vymalováno... a takový široký dojem
10.05.2009 23:45:00 | drsnosrstej kokršpaněl
První dvě sloky mi přijdou jak krásný obrázek... no, a dál se mi to taky líbí.
18.02.2009 10:02:00 | Kapka
Vypadá to, že jsem dementní. To vše, o čem píšeš je moc krásné a pro mne momentálně nedostupné. Tak proto ten božský chaos...v mé hlavě z představ...
16.02.2009 20:01:00 | Liv