Březnová

Koukám se dolů z terasy
zkrze větvičky magnólie
ještě se neobalily květem
květy ještě dřímou v pupení

koukám se dolů z terasy
na malou zahradu
že by jsi jí zakryla dlaní
a vidím tě jak na jaře
půjdeš a budeš koukat nahoru
jestli ti zamávám
a pošlu vzdušný polibek

zima dá brzy tečku na konec příběhu
malá zahrada je beze sněhu
a co ho letos všude bylo
kam si se koukla všude bílo

a těch pár dešťů které projdou
už odchod zimy nezmění.