Anotace: už zase ten úplněk
V úplňku měsíc zve mě na procházku
co vidím – spouští na provázku
měsíční stříbrný svůj člun
Na chvíli jen opouštím náš dům
Stříbrné klubko stříbrná nit
to všechno mám si s sebou vzít
Všechno tak jiné v noci zdá se
koupe se ve stříbřité kráse
A tady naše kočka kráčí
hrdá a divoká jak sama ráčí
Úplně jiná než to zvíře
co strká mi nos do talíře
Však je to šelma nebezpečná -
noc plná příslibů a nekonečná
K téhlé básence komentáře není potřeba, neb mluví sama za sebe. ST! za krásný obsah.
11.03.2009 13:07:00 | NikitaNikaT.
:) myslím (napadlo mě při čtení), že je na Tvé básni krásně vidět, jak člověk nestárne duší, a to je moc fajn :)
11.03.2009 00:52:00 | blue
líbí*
10.03.2009 00:29:00 | rybí prdy
Výborné pocitové vyjádření noci. Úplně vidím tu kočku jak neslyšně našlapuje, jen ji pohladit.
10.03.2009 00:28:00 | René Vulkán