Jaro se ukázalo v plné kráse,
plesu v opeře snad podobá se.
Celá zahrada je sál taneční,
místo lustrů paprsky sluneční.
Líbezné odpoledne páteční.
Těch bílých sedmikrásek v trávě,
to mají předtančení právě.
Modré zvonečky modřenců,
růžové sukýnky nektarinky,
pampelišek jak do věnců.
Když rozkvetou žluté orseje
plno sluníček se usměje.
Před něžnými květy mandloní
červený tulipán se ukloní.
Těch barev a desítky modelů,
jen stěží si nejhezčí vyberu.
Ze všech stran slyšet ptačí zpěv,
orchestr dokonalý,bez falešných tónů.
Každý by nejraději měl sólo,
čmeláci a včely bzučí k tomu.
Když sluníčko do postele pospíchá,
taneční sál upadne do ticha.
Pak pavouci hebkou pavučinou
jak do vláken z hedvábí
celičkou zahradu v noci ovinou.
Krásné jara povídání, to každého z nás přání, však letos trochu prudké jest, s létem muselo se splést
12.04.2009 21:41:00 | Kars
Hladivá!
(Pavúci chodia po byte, to by s tou jarou nemuselo byť spojené :), myslím vo všeobecnosti, v Tvojej básni je to potrebná, pekná súčiastka.)
12.04.2009 17:02:00 | Juraj Hrom
Snad ani malíř by tak krásný obraz nenamaloval.
A ten "tvůj" přímo voní.
12.04.2009 15:20:00 | Květka Š.