Zahlédnuto podél trati

Anotace: Za studeným sklem vlakového okénka se míhají obrazy s příchutí tlejícího podzimu...

Sbírka: Hmatání krajiny

Zbrázděné silokřivky polí - mléčná mlha povlává - omrzlé hroudy se paří ve sluneční koupeli - cesty se ztrácejí ve zlatě a purpuru - šelestivý tichopád listoví - ve větvích místo něj jablka, pavučiny a jinovatka - vlak, v krunýři ospalého rána, jede, jako by stál - snídám ledový chléb za ledovým oknem vagónu - nízké slunce nad krajkami mrazu, pohrobkem zaplašené noci - stíny dlouhé jak navečer - žitný chleba z celých zrn - úmorně ho drtím rozbolavělou dásní u zubu moudrosti - na kraji vsi omšelá sýpka - holubi na drátech poposedávají zimomřivě blíž a blíž k sobě - blíž o ranní mrazík a o prázdná místa po křídlech, která v září touha odvlekla za oceán - na drátech i v korunách stromů najednou tolik místa pro ptačí usednutí - vlak vyplašil popelavě šedé hejno - zahrocená křídla se kmitnou chladivým vzduchem, obkrouží silážní jámu a usednou zpět, na místečka ještě vyhřátá - zase o kousek blíž k sobě.

Siroba trne v jadřinci
a podzim už je rozkrojený v půli

Ořechy, vrány a hnůj