Anotace: ...
Cesty si klekly mezi stromy
stromy si klekly k vodám
aby podaly jim ruce
aby polkly do sebe vzduch
a zas ho párou vypustily
v rytmu requiem
jak vlny moře
co snaží se dostihnout
věčný odraz komety
co míří v zapomnění
jak sokol střídající obzory
jak prach polozmáčené duše
co se nad ránem
z lidské kůže vysvlékla.