Tajný úkryt básníkův

Tajný úkryt básníkův

Anotace: No, nevím, jak jí nazvat... :D

Až rozbouří se duše má, pak nečekej
Sbal své srdce, utkané z červeného proutí
Proud volných myšlenek do něj dej
A běž za mnou, tam v dálku, v jemné zákoutí.

Skála v jarní bouři se rozevlá
Jako rusalka, co právě zahnala zimní šat
A svobodna od těch nečistých vodních kalů
Jak v lese dříví tiše plápolá.

Kdo šel světem, to místo zrakem spatří
Možná, že zaleskne se v houfu mračen
Slunce, co miliardy let s oblohou se bratří
A co neklidné jest jak hejno divokých kačen.

Poslyš, poutníče, co poradit ti mohu?
Snad jen to, že kdes v dálce svítí naděje
Čistá pravda, láska, co v studánce se bere
Porozumění a odevzdanost Bohu.
Autor Zasněný básník, 14.04.2010
Přečteno 284x
Tipy 19
Poslední tipující: Jeněcovevzduchukrásného, Patrik Mališ, Jiná, Anura, ilona, Talisman, Danik, Sima, jaroslava anna, labuť, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Moc hezké,ST.

11.05.2010 11:38:00 | Jeněcovevzduchukrásného

Je to moc nádherný!Má to v sobě srdíčko velkého skromného člověka!ST

26.04.2010 15:31:00 | ilona

moc děkuju, Péťo :) těším se, až zase něco napíšeš :)

15.04.2010 19:04:00 | Zasněný básník

Krása Tome :)

14.04.2010 21:13:00 | Dev_LATea_princess

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí