Tak, z podzimu ...

Tak, z podzimu ...

Anotace: Lyrika

Přišlo mi tak, že není o čem snít
a taky mne krása žití míjí.
Snad hořký nápoj si z tvé ruky vzít
a čekat na svou poslední chvíli?

Cháron asi někde v mlhách zbloudil.
A nebo šel někam ze smutku pít.
Do stroje času svou minci hodil,
aby měl už jednou svůj svatý klid.

Autor Maura, 07.09.2010

Přečteno 602x

Tipy 32

Poslední tipující: jedam, s.e.n, jaroslava anna, Lota, vodnař, Zefi, Gabrielle, labuť, NikitaNikaT., danav, ...

ikonka

Komentáře (9)

ikonka

Komentujících (8)

ikonka

Doporučit (0x)

ikonka

Komentáře

10.09.2010 00:25:00 s.e.n

Podzim se ještě vybarví a chmury zmizí
zatím ta báseň pravdivá
nabízí momentální vizi.

09.09.2010 01:56:00 jaroslava anna

Krásné čtení ST

08.09.2010 06:43:00 NikitaNikaT.

Moc krásná básenka, ale ten Cháron mě trošku vyděsil... básence to dává smutkový nádech... šedý stín, snad ne splín? ST! za obsah.

07.09.2010 21:58:00 hašlerka

st!

07.09.2010 21:16:00 Maura

Jo, všichni jsou otrávení a já se jim nedivím.

07.09.2010 20:54:00 Bíša

Hmm!

07.09.2010 20:48:00 Zasr. romantik

Dnes ani na Chárona není spolehnutí!

07.09.2010 19:35:00 Maura

Moc děkuji a zdravím tě, zlatíčko.

07.09.2010 19:24:00 CULIKATÁ

Hezká báseň,líbí se mi,pěkně poskládaná.St.