Tak, z podzimu ...
Tak, z podzimu ...
Přišlo mi tak, že není o čem snít
a taky mne krása žití míjí.
Snad hořký nápoj si z tvé ruky vzít
a čekat na svou poslední chvíli?
Cháron asi někde v mlhách zbloudil.
A nebo šel někam ze smutku pít.
Do stroje času svou minci hodil,
aby měl už jednou svůj svatý klid.
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
Podzim se ještě vybarví a chmury zmizí
zatím ta báseň pravdivá
nabízí momentální vizi.
10.09.2010 00:25:00 | s.e.n
Moc krásná básenka, ale ten Cháron mě trošku vyděsil... básence to dává smutkový nádech... šedý stín, snad ne splín? ST! za obsah.
08.09.2010 06:43:00 | NikitaNikaT.
