Slunce

Anotace: jen malá monolog s věčností

Slunce,
bratříčku hvězd,
jaká je nekonečná noc,
kdy jenom planety odráží tvoji záři
zpátky k tvé osamělé tváři?

Slunce,
tatínku naší Země,
jak moc je bezedné,
jak moc je nekonečno temné?
Slunce,
můj věčný společníku,
věř mi, že neuběhne dne,
kdy neobrátila bych
tvář svoji ke tvé záři.
A proto znovu zeptám se,
jakpak se ti tam daří?