Ve vzduchu hejno rorýsů
si zpívá to své srí ry, srí ry
a nad hlavou bílé cirry
zakrývaj´ nebe z tyrkysu.
A modrá slunce čekanek,
co mnohou cestu skromně vroubí,
tak žehnají nám z duše hloubi
a nečekají žádný vděk.
Kolem nás celé lány zlátnou,
malíř tou barvou zdobí plátno,
zvěční, jak břízám začnou žloutnout listy.
Tahy štětce zachytí kraj krásně,
tak jako verše podmanivé básně,
jak z pera básníka symbolisty.
Velmi se mi líbí obraznost i udržená forma, ale kazí mi to jazyková roztříštěnost. Napsat dvě kvarteta a závěrečné terceto půvabnou hovorovou češtinou, a přitom to celé rozbít těmi až patetickými výrazy jako "vůkol širé lány", "touž" a "počnou", to je taková škoda!
Sonet ti očividně svědčí, ale na tip nebo supertip tam tohle nemůžu najít :)
01.06.2016 13:42:33 | Tom Dvořák
....ach, takové krásné malebné básně miluji... :-) St... :-)
19.04.2016 10:27:45 | tvořilka
závan křídel změnil už čas
za chvíli křik havranu bude znít zas
aby malíř vyndal nový list...
Pěkná,dík za ni.
29.09.2015 20:16:01 | Danger
Jendo, zavoněla mi pa jaru, díky za ni.
15.01.2015 23:05:53 | carodejka
Milá čarodějko, díky moc za milá slůvka :-) Jaro už také roztouženě očekávám...
16.01.2015 11:08:30 | Jenda P.