Návštěvnost
Strom
Strom
Kdysi dávno lesní šiška na stromě žila,že z ní bude nádherná borovice ani ve snu netušila.K zemi se ustavičně dívala,proč já nejsem stromem,tohle to si tenkrát říkala.
Pohled z výše ráda měla,snad i létat kdyby mohla,tak by chtěla.Jednou na podzim vtrhla do lesa ukrutně silná vichřice,šišku hned odnesla jak zrnko pšenice.
Ohromnou touhu po růstu v sobě šiško ukrýváš,rozmary počasí brzy budeš znát.Mokrý těžký sníh či mráz,spoustu jiných živlů ve tvém životě ještě poznat máš.
Kapky vody tě k životu probudily,tvé srdce z přiskyřice oživily.Kořínky,ruce tvoje díky slunci ti rostou,šiška borová není luční květinou,osud jí napsal,že musí býti tou nejkrásnější lesa dřevinou.Než se z tebe stane úchvatný a silný lesa strom,budeš osmdesát let slyšet náš kostela zvon.
Před dávnou dobou,dnes úctyhodných osmdesát let,dopadla šiška malá úplně na obyčejný lesní mech,dnes zde stojí místo šišky statný strom,vyčnívá nám nad krajinou,je perlou lesa a zlato našich hor.
Strome krásný strome náš,dnešní dobu jak vnímáš,vlaješ v horách mnoho let,máš nám všem,kteří milujeme tu tvou krásu pořád co vyprávět.
Zpěvným ptáčkům hnízda chráníš,lesní zvěři domov hájíš.
Vodu dešťů zastavuješ,lidi i majetky naše před povodní nejlépe ty ochraňuješ!
Stromečku,stromku,ozón produkuješ,částice prachu s jedovatým kouřem pouze ty recykluješ.
Plíce světa výborně zastáváš,souboj s člověkem však neustále prohráváš,čistý kyslík modré Zemi zdarma za to dáváš.
Blesky i velké vichřice, vše si překonal,kůrovec tě nezničil,tak žij dobře v lese dál.
Jeden lidský život rosteš a pevně v půdě stojíš,až přijde k tobě dřevorubec,tak se před ním bez odporu navždy skloníš.
Motorová pila po lese vrčí,do všeho řeže,smrtka kosu zase brousí,a hloupým lidem směje se.proč asi?
Všude vládne hrobový klid,lesní dělník spouští pilou svůj lesa zkázy hit.
Pila začíná pomalu do kmenu řetězem řezat,je pozdě borovice,nedá se nic dělat.Stromu hned vytéká lepkavá smůla,již není vidět ani tvá pěkná borová kůra,piliny létají vzduchem po okolí,oznamují smutnou zprávu,že nejkrásnější borovici ze všech borovic,nespatříme nikdy na světě víc!
Kdysi dávno z lesní šišky strom vyrůstal,dlouhých osmdesát let v lese stál,dnes z krásné borovice zůstaly jen vzpomínky a dřevo na topení pod našimi kamínky.
x+
Pohled z výše ráda měla,snad i létat kdyby mohla,tak by chtěla.Jednou na podzim vtrhla do lesa ukrutně silná vichřice,šišku hned odnesla jak zrnko pšenice.
Ohromnou touhu po růstu v sobě šiško ukrýváš,rozmary počasí brzy budeš znát.Mokrý těžký sníh či mráz,spoustu jiných živlů ve tvém životě ještě poznat máš.
Kapky vody tě k životu probudily,tvé srdce z přiskyřice oživily.Kořínky,ruce tvoje díky slunci ti rostou,šiška borová není luční květinou,osud jí napsal,že musí býti tou nejkrásnější lesa dřevinou.Než se z tebe stane úchvatný a silný lesa strom,budeš osmdesát let slyšet náš kostela zvon.
Před dávnou dobou,dnes úctyhodných osmdesát let,dopadla šiška malá úplně na obyčejný lesní mech,dnes zde stojí místo šišky statný strom,vyčnívá nám nad krajinou,je perlou lesa a zlato našich hor.
Strome krásný strome náš,dnešní dobu jak vnímáš,vlaješ v horách mnoho let,máš nám všem,kteří milujeme tu tvou krásu pořád co vyprávět.
Zpěvným ptáčkům hnízda chráníš,lesní zvěři domov hájíš.
Vodu dešťů zastavuješ,lidi i majetky naše před povodní nejlépe ty ochraňuješ!
Stromečku,stromku,ozón produkuješ,částice prachu s jedovatým kouřem pouze ty recykluješ.
Plíce světa výborně zastáváš,souboj s člověkem však neustále prohráváš,čistý kyslík modré Zemi zdarma za to dáváš.
Blesky i velké vichřice, vše si překonal,kůrovec tě nezničil,tak žij dobře v lese dál.
Jeden lidský život rosteš a pevně v půdě stojíš,až přijde k tobě dřevorubec,tak se před ním bez odporu navždy skloníš.
Motorová pila po lese vrčí,do všeho řeže,smrtka kosu zase brousí,a hloupým lidem směje se.proč asi?
Všude vládne hrobový klid,lesní dělník spouští pilou svůj lesa zkázy hit.
Pila začíná pomalu do kmenu řetězem řezat,je pozdě borovice,nedá se nic dělat.Stromu hned vytéká lepkavá smůla,již není vidět ani tvá pěkná borová kůra,piliny létají vzduchem po okolí,oznamují smutnou zprávu,že nejkrásnější borovici ze všech borovic,nespatříme nikdy na světě víc!
Kdysi dávno z lesní šišky strom vyrůstal,dlouhých osmdesát let v lese stál,dnes z krásné borovice zůstaly jen vzpomínky a dřevo na topení pod našimi kamínky.
x+
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk