Návštěvnost
Očekávání
Očekávání
stužky cest vinou se v nenávratnu.
Chladný svět rána
zvedá pomalu těžkou svou peřinu.
Planoucí šípky chytají třpytivou rosu,
odráží se v pochmurném pozdním podzimu.
Koruny stromů,kostry zbylé z letního jasu
tyčí své pařáty s prosbou teplého fénu.
Úskalí zimy,sněhových bouří trpělivě očekávají,
zatímco kořeny v zemi do široka, pátravě prostírají,
sílu svou střádají pro jarní pučení...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisklíbí, jen si to musím přečíst několikrát a nějak ten chumel rozseparovat a setřídit
24.02.2007 12:12:00 | Pe&Pa
Řekla bych, že tato báseň má potenciál. První tři verše jsou pěkné, ve čtvrtém bych upravila slovosled...zvedá pomalu svou těžkou peřinu. Další část je zajímavá, jen ten teplý fén mi přijde vynucený podzimem:)"Úskalí zimy, sněhových bouří trpělivě očekávají,zatímco kořeny v zemi do široka, pátravě prostírají,sílu svou střádají pro jarní pučení..." Tuhle část bych buď pročistila (zvláště začátek) nebo nějak pozměnila slovosled...třeba ...
zatímco kořeny v zemi
do široka prostírají
svou sílu střádanou
pro jarní pučení.
Poslední připomínka, pohrála bych si s frázováním a formou básně. Jinak dobrá práce! Obraty s kostmi, do široka prostíranými kořeny jsou moc dobré!
20.02.2007 13:25:00 | Epona