Až obrátíme se v prach
stanou se z nás ledňáčci
jen ať z výšky nemáme strach
V lásce si letí barevní ptáčci
U řeky s vodou chladnou
vidím duhových ptáčků hejna
lásku ale nepotkal jsem žádnou
ač řada dívek nebyla stejná
Měsíčku posviť na ty ledňáčky
co se s hladinou střetnou
ve vzduchu zřím duhové ptáčky
jen co z řeky vzlétnou
sice ti tam nevychází rytmika, ale působí to pěkně obrazně s dávkou sentimentality
08.02.2020 20:52:49 | F.Jelen
Nějak ti drhne rytmus. A přijde mi, že jsi chtěl za každou cenu rýmovat, na úkor obsahu i poetiky. A ta ladnost a poezie v tom pak bohužel chybí. Co raději volný verš, namísto připínáčků?
08.02.2020 19:11:03 | Schíza