Bizonů i nití

Jak slunce zazářilo po dešti,
jak vláha čistí,
jak beruška za okénky letí.
Letí to letí,
v rozmarném to listí.
Letí to letí
v čase bytí.
Letí letí,
ten Orel skalní,
v kraji bizonů i nití.
Jak i dole, tak i nahoře,
jak to žije i hnízdí.
A tu náhlé zrození,
co klube se z kukly.

Tu Babočka admirál,
který sosáčkem,
rosu nahmatal,
a na kapičce zůstal.