Z Tanvaldských kopců

Z Tanvaldských kopců jdou mraky,
jež brzký příchod jeseně ohlašují
na západě žhnou růžové soumraky
jen vlaštovky svá peříčka oprašují

Z Tanvaldských kopců mlha stéká
bílá hmota zatopila všechna údolí
jakoby nebe rozlilo hrnec mléka
a utopilo v něm nebeskou kupoli

Z Tanvaldských kopců podzim spěchá
už brzy městečko pod nimi zchladí
můj kabát snad studený vítr nechá
a po horké tváři mne něžně hladí