Mé zlato padá k zemi
jak tíha, jíž se vzdávám,
jak to, co nikdo neví,
že měla jsem tak ráda...
Mé zlato cesty zdobí...
jaká je jeho cena?
nikdo mi neodpoví,
jsem totiž jenom žena...
Své kořeny mám v zemi,
do kůry vrásky vryté,
teď čeká doba snění,
jen chlad zašeptá: "Vítej.."
Mé zlato vítr fičí
po kraji hlínou hnědém...
brzy nebude ničím...
a větve
osamělé...
Moc děkuju za krásné komentáře, jsem ráda, že se vám u mě dobře čte...Je to jako když nabídnu šálek s čajem a nějaký koláč k tomu...a host si pochutná...
To skutečně potěší, díky.. :o)
06.11.2020 15:36:07 | Cecilka
V tom štíhlém bílém těle
teď rozjímání dřímá
stojí v tichu osaměle
zas sbírá se věčná síla...
Cecilko, moc krásná... (*)
06.11.2020 13:49:00 | Emily Říhová
Pěkná podzimní...ráda jsem si přečetla.
..ST..
03.11.2020 22:37:11 | Jaruška
Vítr nese zprávy
Rozoraných polí
Zprávy tažných ptáků
Do nejvyšších mraků
Vítr nese zprávy
Nesouměrných výšek
Zimy, stébel trávy
Bukvic, listí, šišek
----------------------
;-)ST
02.11.2020 18:54:38 | Tomcat
...větrné zprávy
vpletu si do vlasů
jak bábrlata z papíru,
potom se usměju
navzdor všem nečasům,
zase je vše správně
v mém malém vesmíru... :o)
02.11.2020 18:58:55 | Cecilka
... ty jsi přece silný kmen ...
... tvá míza vzedme se do posledních vlásečnic každého lístku ...
... tvé košaté koruny ...
... jen chvilku odpočívej s hudbou zimy ...
... a až zavoní ti u kořenů mateřídouška ...
... roztáhni svůj hrudník a stoupej ...
02.11.2020 18:39:38 | Marcella
...pozlatila podzimní náladovka.....zatřpytila se....líbí....Ji./úsměv/
02.11.2020 16:56:49 | jitoush