Uprostřed zimy zem chladne
mráz za oknem šlechtí květ
ten největší dlouho vládne
dokud slunko nepohřbí led
V lednu zimou tuhla krev
slunce k západu se schýlí
v háji utichl ptákům zpěv
a celý svět je najednou bílý
Zima zaryla své drápy
hluboko všem pod kůži
však samotná se trápí
jak světu dávno jaro dluží