Jak ráda

 

Jak ráda

 

Až zase půjdeš, ráno

bosý, studenou travou,

vezmi mně s sebou.

 

Nečekej mě na opačném břehu 

tam na led zmrzne každý cit. 

Přijď ke mně, daruji ti něhu                       

dříve, než ukradne ji ranní třpyt.                

 

Ráno, když slunce ještě zebe,

stromy zrcadlí se v rose luk,

pod sebou mám loňské nebe,

vidím v něm tebe, s párem sluk.

 

Na louce, dlouho neposečené,                    

u řeky, plné bodavého hmyzu,

chvějí se květy větrem svlečené,     

oděné pavučinou, čekajíc na reprízu.

 

Až někdy půjdu, ráno                             

bosá, studenou travou,

jak ráda, vezmu tě s sebou.

 

 

4.3.2021