Šumící les a prosluněná stráň
Potok si zpívá plachost srn
Když do hebkého mechu
položíš si skráň
Jsi navždy lapen
jejich písní pln
Hladí tě vánek
Provoněný borem
Zpívat tě učí bystřiny a jezy
Cestička prašná
Provede tě polem
A pak si náhle
Skončí kdesi v mezi
Horský hřbet hrdě
Pod oblohou klečí
Oblouky křídly
Dravci malují
Člověk tu za vše
Jenom horám vděčí
Jsou plné kouzel
Krásou čarují
Bělostné sněhem
A přec jim srdce bije
A v horkém létě
Poskytnou ti stín
Můj život bez nich
Ach, jak neživý je
Své srdce dát chci…
Dávám jenom jim
Nádherný kousek naší země,
vykreslilas ho čistě, jemně...
ráda jsem četla, i když jsem z druhého konce ;)
Krásný den, Lexi
05.04.2022 19:24:30 | Emily Říhová
Dlouho jsem tam nebyl, snad to napravím .) Pěkná báseň.
03.04.2022 17:27:04 | Constantine
Děkuji, určitě to naprav ;-)
03.04.2022 18:00:42 | Lexi
Snad letos to vyjde .)
03.04.2022 18:02:16 | Constantine
vážně moc povedené*
mám Beskydy spojené s krajinou dětství, ach a chybí mi, to budu muset napravit...
03.04.2022 05:26:47 | Sonador
Děkuji, cením si toho. Jsi potvrzením smyslu textu - láska na celý život ;-)
03.04.2022 11:34:41 | Lexi
Panečku Lexi, kdes tu krásu vyčarovala? Jsem opravdu osloven. Tvá super a NEJ! Tu si dám do poetického herbáře s nazvem "Poétika perfektum."
To je to opravdu Poezie* A nepřeháním!
Snad mrňonka, Jen účes do slok by jí více slušel.
02.04.2022 23:59:11 | šerý
Ooo, děkuji, jsem poctěna. A původně ve slokách byla, je to na ní dost patrné, ale rozhodila se mi při kopírování a tak už jsem ji upravila takto.
03.04.2022 11:33:20 | Lexi