Bleděmodrá tečka

Občas myslím na bleděmodrou tečku,
když vesmír na ni zapomíná,
je tak malá a tolik jiná,
občas myslím na bleděmodrou tečku.

Není víc než pouhé zrnko prachu.
Jak dlouho tady ještě bude?
A copak po ní jednou zbude?
Marně se snažím zbavit strachu.

Uprostřed noci zůstala sama,
nikdo jí nikdy nepomůže,
ač je krásná jako princova růže
ta drobná bleděmodrá dáma.

Občas myslím na bleděmodrou tečku.
Proč si jí vůbec nevážíme,
když bez ní žít vážně neumíme?
Občas myslím na bleděmodrou tečku.