Ač doba sněhu a mrazu
slunce sílu má, jako zjara,
les se probouzí v obrazu
v němž paprsek čmárá
Jehličky deště bodají
chladnými hroty do tváří
když jdu k tobě potají
tvé okno svítí k oltáři
Teplý leden nás hřeje
do srdcí, jež nestudí
z mraků často leje
a slunko nikdo nevzbudí