Ohéňky

Zora klíčem zlatým bránu zamyká,
Odlesk vrhlý vraty lehce zacinká,
Z ní rodí se jiskrné žínky večerní,
Které tancem příchod noci ctí.

Jemně řinčí jejich lehký hlas,
Pějí bez ustání, než přijde noci čas,
A až světla dne postupně pominou,
Tak se ohéňky v mracích rozplynou.

Měsíc, noci král, znovu na svět hledí,
Koruny stromů proplétá stříbřitou šedí,
Na obzoru již sedí královna hvězd všech,
Své sestry víly burcuje v spěch.

Aby tajemným tancem oblohu posely
Aby s klidnou pílí celou noc hořely
Nadešel čas, kdy Slunce za bránou se skrývá,
Kdy tma se s šerem snoubí,
Kdy všechno klidně dřímá...