Stín podzimu

Padající list k zemi míří,

silueta, jak holubí peří

mlčky po větru hraje si prim.

Po něm zbude podzimní stín.

Starého kusu života náznak

jako všední kouzlo mezi náma.

Barvy podzimu, jak vypsané fixy

kutálí se ze svahu suché listí.

Tam uprostřed nahý ležíš zahalen,

spojený matkou přírodou, šťasten

a já jako lehký vánek přicházím

k Tobě obnažena láskou, mlázím.

.....Co nám schází?