Stéblo trávy
Jak jednoduchá travina...
Kolikrát jsme se prošli po louce a prsty ponoření ve vysoké trávě hledali správnou cestu...
Kolikrát dali do úst stéblo trávy...
Kolikrát sedali do vysoké trávy, která nás šimrala snad na všech místech těla...
Kolikrát jsme měli v ústech kyselý, ale osvěžující šťovík...
Kolikrát zkoumali, jestli se vytvořila slepička nebo kohoutek...
Kolikrát sušili seno, nebo slámu pro zvířátka...
Kolik výrobků z usušené trávy prošlo rukami šikovných lidí...
Tolik nádhery máme na louce...
Kolik těch pestrých lučních květů na nás mává
a děkují za šanci...