Minula pátá
hledím nahoru
hle třepetatá
lístek javoru
Mechová tůně
ta se podobá
v plnosti Luně
ne však doslova
Jak jen je možno
pobývej v horách
s úctou až zbožnou
poslouchej chorál
Lidské je níže
v místech sídelních
Co tě k nim víže
Jen se rozhlédni
Tělo ochvívá
v poryvech vzduchu
je jak tětiva
harfy či luku
ONA
Ležíš v borůvčí
jsi in natura
jak lístcích z myrty
jejich náruči
božská skulptura
zmámená přítmím
Pěkné nadzemské tělo poezie, vrostlé mezi zelená žebra přírody. Rád jsem nahlédl Márty*
26.08.2025 00:40:58 | šerý
Však hor chorál jen ten uslyší,
kdo v pokoře vprostřed nich ztiší
svůj myšlenek ryk.
A jen duše vzlyk
vznese se vzhůru, v nebeskou říši.
Nemohl jsem si pomoci, báseň mne hodně oslovila... :)
25.08.2025 19:18:45 | Souputník