Krajina snů

V tichu lesa, kde vítr zpívá,

kapky rosy se v trávě skví  

Slunce se skrývá za listy stromů,

svět se na chvíli zastaví

 

Ptáci si šeptají příběhy rána,  

v korunách stromů tančí čas

Řeka si plyne jak stříbrná stuha,  

hladí břehy, co znají nás

 

Motýl se vznáší nad květem snění,  

v barvách, co maluje jenom den 
Země dýchá v rytmu života,

v každém lístku i stéble

 

Příroda mluví, když člověk naslouchá,  

v jejím tichu je pravda i klid

Je jako báseň, co nikdy nekončí,  

jen ji číst – a nechat se jí vést

 

Když se stmívá nad krajinou snů,  

hvězdy se třpytí jak kapky z nebe

Příroda šeptá: „Jsem stále s Tebou,“  

v každém nádechu, co v srdci zebe