Bez sebe sem
bez naděje hvězd
a bez nebe
co bych zrakem orlím uvítal
v modrooblém světle
a přihozených akordech
po obzorech měr
a zahnízděných ptáčat
z nichž mohu ústy hláskovat
zpeřivá však míjející učení
s vůní božské mlhy
tak umlčená sfumata tvá
levandulová poběhlice
jenže která...?"
Převoníváš má očekávání...?
Uf, to je báseňka, dám si ji znova
užiju si obsahu i kouzlo slova*
29.09.2025 22:32:30 | cappuccinogirl