Příchod zimy

Dešťové kapky

omyjí tlapky

toulavých koček.

Zakleté mrazem

změní se rázem

v baldachýn z vloček.

 

Mráz spojil břehy,

snad kousek něhy

rozdáme dětem.

Ledoví braši

už nejsou plaší,

sklo zdobí květem.

 

Královna zima

rukama svýma

tváře mé hladí.

A dvorní principál

pořádá večer bál;

rampouchy ladí.

 

Pahýly stromů

jsou sloupy dómu,

klenbou je nebe.

Z bělavé stráně

do zmrzlé dlaně

vezmu si tebe.

 

Tebe si zvednu

z tisíce jednu,

krásná jsi vskutku.

Ty, zmrzlá voda,

šeptáš mi slova:

"Nač tolik smutku?"

 

Na mne ses smála,

pomalu tála;

teď krůpěj hladím.

Že přijdeš zase

v jiskřivé kráse,

klidně se vsadím.