Nahoře v patře zaslechl jsem klavír
u něhož seděli prostí dělníci
jen v montérkách
a špinavých vestách
proháněli černé a bílé klávesy
však mně se to líbilo
neboť to znělo
jak skladby Ray Charlese
Až k nevíře
jak krásně mohou znít
drsné prsty prostých lidí
tolik talentu nepřehluší
ani tramvaj projíždějící
zimním městem
jež závistí bledne za okny
Venku sněží a třeskutý mráz
jak ostrá kudla
trhá kůži k masu
tak jsem raději mlčky tónům naslouchal
opřený o záď piana
s lahví vína jež zbyla
po novoročním přípitku
Ať si vzdělanec nebo dělník. S talentem můžeš být i filharmonik.
Hodně vydařená práce*
10.01.2026 23:29:37 | šerý