KRKOLOMNÉ VÝŠINY

Krkolomné výšiny
harpyje krouží kolem písklavých aguti
infern zátočin
bez úniku.

Kosti stydké křupou do nadouvaných zhoub.


Slunce v příšeří zapadá za ohnivé obzory mefisto
k vidění neviděného zraku z žalu
co se vznášel pod nesmrtelným žasnem agónie
nejednoho trosečníka epilepsie
a štěnic zašlých sžírání.