Anotace: …věnovaní pro narru peregrini
Slunce si počíná světloplaše
tak mi to o Václavu připadá
jako kostelník co zkouší zhášet
a k poslušenství svíce nabádá
Slunce si počíná nevýrazně
jak mladý herec jsoucí v obavách
melancholik jehož drtí strázně
zvěsti které mu rarach šeptává
Slunce jen tu a tam třepetatá
řídké vlasy mu čechrá severák
zlaté chmýří chtivě přijal platan
vlády se zmocnil podzim - věru tak
Milý Marty, byla jsem dnes s rodinou v lese. Potkali jsme srnčí stádo, zorané pole plně pavučin, stezky plně odkvetlých trav a takové to odevzdané podzimní ticho. To vše bylo lemované podvečerním sluncem a toliko krásnými výjevy. A já trubka si zrovna nevzala telefon, tak jsem tentokráte zaznamenávala jen do povědomí a odpočívala. A pak jsem chtěla poprosit manžela, zda by vylezl pro jablka na štrůdl a v rámci zašmodrchaných myšlenek, jsem ho chudáka poslala, aby natrhal nějaké pavučinky :D. Čtu zde Tvé verše a mám pocit, že jsi to napsal za mě. Krásné, lehké, třepetavé :) A připomněl's mi:
https://youtu.be/yG2sSdghCyE?si=1DsahOV26cGOcZBe
Měj se báječně :)
28.09.2025 20:37:51 | narra peregrini
PreSTože na pozadí rodiny
došlo k naší transpozici
Ty mnou já Tebou
V ledovém větru dlaně zebou
Děkuji Ti
28.09.2025 20:58:31 | kudlankaW