Anotace: ... společným snídaním...
u stolu pro dva sedí nejtiššeji
kdo vypil pot i kalich krve její
ten, kdo se zvedl a pokračoval slabý
ten, kdo s ní umřel, i když mohl zabít
jen jednou tnul se růží jejích lastur
pro celou věčnost položil ji na stůl
do lůna luny jako vyšší princip
omnia Amor, omnia mea vincit
tyhle verše mi zavřely ústa, nemám slov, ale nitro, to je teď rozechvělý
kdybys věděl, jak dlouho mi trvalo, než jsem sesmolila tuhle větu
myšlenky mám u kouzla snídaní ve dvou...
27.11.2025 00:22:21 | cappuccinogirl
... při čtení této mě napadají dvě slova :) opravdovost a rituál... Líbí se mi.
23.11.2025 11:01:51 | narra peregrini
Moc děkuju a moc mě to těší, jelikož např. milování považuju spíš za liturgickou bouři než cokoli jiného. Pěkný den a díky za stopu :)
23.11.2025 16:31:33 | vrbák
No pane jo, to musela být vášeň...
Není to ironicky, ale obdivně... k prožitku, i k poezii.
22.11.2025 20:59:49 | Anfádis
Děkuju...
...tohle je smutná doba, když si musíme vysvětlovat, že jsme něco nemysleli ironicky. Ale je to pochopitelný. Občas mi sem chodí lidi, kterým nevěřím ani písmeno, a kteří o mně druhým dechem za zády napíšou něco hnusnýho, ale ty mezi ně nepatříš. Měj fajn den :)
23.11.2025 10:55:08 | vrbák
nevím..ano i ne, jen asociace na text a na neuchopitelnost slova láska,... totiž se mi k tomu všemu nějak vloudil jungův citát, že.. jen raněný lékař může uzdravovat
moc se mi báseň líbí
je dokonalá
22.11.2025 18:05:02 | vojtěška