OMNIA MEA

vrbák Básně » Pro dospělé

Anotace: ... společným snídaním...

u stolu pro dva sedí nejtiššeji

kdo vypil pot i kalich krve její

ten, kdo se zvedl a pokračoval slabý

ten, kdo s ní umřel, i když mohl zabít

jen jednou tnul se růží jejích lastur

pro celou věčnost položil ji na stůl

do lůna luny jako vyšší princip

omnia Amor, omnia mea vincit

Autor vrbák, 22.11.2025

Přečteno 63x

Tipy 10

Poslední tipující: Iva Husárková, Anfádis, martinaV, vojtěška, narra peregrini

Komentáře (7)

Komentujících (4)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

No pane jo, to musela být vášeň...
Není to ironicky, ale obdivně... k prožitku, i k poezii.

22.11.2025 20:59:49 | Anfádis

To je nádhera*

22.11.2025 19:19:46 | martinaV

Moc děkuju, cítím, že to je upřímný :)

22.11.2025 20:34:13 | vrbák

nevím..ano i ne, jen asociace na text a na neuchopitelnost slova láska,... totiž se mi k tomu všemu nějak vloudil jungův citát, že.. jen raněný lékař může uzdravovat
moc se mi báseň líbí
je dokonalá

22.11.2025 18:05:02 | vojtěška

Děkuju... s tou Jungovou myšlenkou silně souzním. Vážím si toho.

22.11.2025 20:33:56 | vrbák

religio medici

22.11.2025 17:08:59 | vojtěška

Je to odkaz na Thomase Browneho anebo je to ještě nějak jinak? :) /nečetl jsem ho, ale možná bych měl/

Děkuju!

22.11.2025 17:15:42 | vrbák

OMNIA MEA

OMNIA MEA

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (2+2)

Návštěvnost