Nohy mé políbily dálku
Nohy mé políbily dálku
Anotace: Písňový text na blíže neurčenou melodii...
podrážkou prošlapanejch bot,
s únavou svou jsem sváděl válku,
však obzor sladce vábil: "Pojď!"
župánek z růží obléká,
les šumí tichou písní vánku,
před paní noci pokleká.
protkaný něžným stříbrem hvězd,
hbitě vybalím stan svůj malý
na místě schůzky vodních cest.
a do kotlíku sypu čaj,
pak při kytaře zazpívám si
písně, co všichni trampi znaj.
a voda šťastně klokotá,
na srdce tiše ťuká láska
k té, o níž často se mi zdá...
Komentáře (12)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk16.02.2013 11:37:05 Therentia
Pěkné :)
18.02.2013 17:11:14 Kozoroh 1
Díky! Navštiv i další moje stránky, třeba Ti tam ještě něco padne do oka! Já taky hledám inspiraci na stránkách jiných romantických autorů...;o)
18.02.2013 19:38:56 Therentia
Určitě si počtu při dalších básničkách :) Opravdu nádherná tvorba :)
21.02.2013 17:25:04 Kozoroh 1
Díky moc! Snažím se přispět ke kráse světa trochou něžných veršohrátek. Když pak někomu zpříjemním alespoň malou část života, co víc si přát?;o)
21.02.2013 17:30:41 Therentia
Pravda :). Rozdávat lidem úsměv i v podobě básniček je to nejhezčí co pro kohokoliv může někdo udělat. Darovat úsměv a pár krásných chvil při čtení nádherných veršů :). Jen v tom pokračuj :)
23.02.2013 11:29:21 Kozoroh 1
Snažím se jít příkladem, i když nevím, zda jsou právě mé verše tak nádherné...Ale snad alespoň ty virtuální úsměvy jsou přesvědčivé...
"Ale byť chybějí i síly, přec je chválihodná vůle!"
Alespoň to říká jeden latinský citát, z něhož už si pamatuji jen konec: ...est laudanda voluntas!
;o)
15.02.2013 10:42:25 Cecilka
Miluji jaro...vůni dálek,
kdy nikde stání nemíváš
a ještě před časem snídaně
dveře od domu otvíráš,
na zádech vše, co k ráji stačí,
ve tváři úsměv, v očích třpyt...
zasnila jsem se...
ještě sněží,
budu se muset probudit...
:o)
18.02.2013 17:13:28 Kozoroh 1
A hele! Cecilka mi tady čaruje! Tebe už jsem tu dlouho neviděl. Už jsi viděla i další mé hříšky? ;o)))
