bás.pok.a6

bás.pok.a6

Anotace: Den za dnem se nám nazpět vracejí v srdci. Blahobytný a bezstarostný nám se zdá zas k...

Den za dnem se nám nazpět vracejí v srdci.
Blahobytný a bezstarostný nám se zdá zas k přebývání svět.
To v sadě skví se zjara první květ.
Já kupředu jdu, nedívám se zpět.
Sám sobě asi směl bych závidět,
kdybych svůj zítřek neznal.

Předpovědi počasí se mi věřit nechtělo,
překvapilo mě, jak moc potom pršelo.
Vše, co znal jsem, najednou pod vodou leželo.
Jako bych v tu uplakanou chvíli ztratil
budoucí lásku svého budoucího dítěte.
Už nemáte kam jít, přece půjdete!

Na ztemnělém nebi chybí hvězdná zář,
v obraze na hladině stárne další lidská tvář.
Položil dáreček jsem na oltář.
Za něj prý smíme spatřit svatozář.

Asi nemám nejmenší tušení,
kde teď jsem.
Prosím, pomozte mi.
I když mám nohy stokrát přeražené,
musím jít dál po této zemi.
Autor Karel.fcp, 08.08.2014
Přečteno 289x
Tipy 1
Poslední tipující: Aiury
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Je hodně naléhavá a zdá se, že je z hluboké vnitřní potřeby. Zarazila mne kategorizace: romantické, protože i pro mne jako čtenáře je to depresívní. Krize nakonec máme každý, ale tady je plus, že z básně, lépe poslední sloky, je cítit vůle sám přispět ke zlepšení. Kdyby to nemělo semotamo rytmické hříšky bylo by to na tip...

08.08.2014 17:32:44 | aravara

Díky za zhodnocení.
Karel.fcp

11.08.2014 09:28:34 | Karel.fcp

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter