Hvězdy se o mě nemusí bát

Hvězdy se o mě nemusí bát

Hvězdy se o mě nemusí bát

když kráčím noční ulicí

pár vloček schovám si pod kabát

a zbytek nechám v čepici

Stříbrnou cestou projdu se k domovu

s měsícem ve vlasech a s mlhou na víčkách

básničku vyšiju ze slova ke slovu

lucernu podrží má věrná bludička

A až mi měsíc pokyne ke spánku

zhasnu své staré bloudění

třeba mě ráno za tuhle skládanku

hvězdou v mém srdci odmění