Tvář
Jež mi tak milá je.
Náruč
do které toužím
schovat se.
Před strachem z bouře.
Místo tak bezpečné.
Smích
abych zapomněla
na staré jizvy. Bolesti.
Ve snech jsem hledala
v nekonečném nebi.
Já bála se
že tě už nepoznám.
Tys změnil mé sny
z nichž k ránu
byly jen obavy.
Ve skutečnost.
Dobře tomu, že jste otevřela šuplík. Úsporná poezie ve výrazu, což beru jako klad, upřímná a s duší..znělý, znalý prstoklad..:)
07.04.2019 13:40:23 | Now