Uvěznil mráz kvítek v ledový křišťál
jehož jsi nejhezčím poupětem
z kostela za zvuků varhaních píšťal
dva mladí milenci jdou světem
Bez lásky jsem,jak strom holý
listy jsou dívky,co jeseň odvála
v korunách ptáček tiše hlaholí
jen ty stále nejsi večer ospalá
Cinkají zvonky z kostelních věží
o Vánocích halasně do daleka znějí
z oblohy,jak cín hustě sněží
snad nezapadnu s tebou v závěji
Hm, divny. Este nedávno si rymoval tak nak detsky a nemělo to ani rytmus. Ani sem ti nepsal. Poslední dobou docela progres a docela rychlej, což je divny, takhle rychle se nikdo nemeni. Buď je to tvorba delšího casivyho období nebo to nepíšeš ty. Dneska ST, urco to na to není, ale zacinas mě bavit...
15.12.2019 23:16:53 | praetorian
vše záleží na inspiraci a jak to de tzv. přes mysl hodně se nechávám inspirovat jinými básniky
16.12.2019 17:54:29 | Petr27
Nevím, kdo je tvou inspirací, ale rozhodně ji pozdravuj.
16.12.2019 18:05:45 | praetorian
momentálně Eliška :)
16.12.2019 18:10:39 | Petr27
Prosím tě, drahý Ježíšku,
nech pod stromkem mi Elišku.
Znáš mě, vždyť přání mám vždy stejná.
A ani nemusí bejt z mlejna.
16.12.2019 18:22:22 | praetorian