Zahrada mých lásek

Stanul jsem v přepychové zahradě
kde čechrám mechové polštáře
v předtuše naší milostné náladě
ti hladím vlasy a dýchám do tváře

Slunce jež vypilo doušek rosy
z kalichů stále zelené vegetace
žízeň neuhasí a o vodu prosí
celé dny umírám bez tvé legrace

Tvůj úsměv kvete na růži
na rudé okvětí,jakoby krev kápla
přesto po dešti stojí v kaluži
kam s kořínky v půdě šlápla

Tu zeleň neutrhla jediná by ruka
v barevném zátiší mocné flóry
kdyby vznikla mezi záhony proluka
vzniknou mezi lidmi hádky a spory

Stanul jsem v zahradě lásek mých,
kde rostliny vadnou v letním palu
jak na ně sluneční svit horce dých
mezi květenou o tobě pějí chválu