Až budu bez obav

Nechci se bát,

dělat si obavy,

nechci mazat zprávy,

jež Ti posílám,

házet dopisy do koše,

místo do Tvé poštovní schránky,

zavírat do šuplíků díla,

která bych Ti ráda věnovala,

dívat se jinam,

když kolem mě procházíš,

nezavolat Ti,

když s Tebou potřebuji mluvit,

neusmát se,

když si na Tebe vzpomenu,

a nenapsat Ti žádnou další báseň.

 

Nechci skrývat,

že Tě mám ráda,

protože mám,

a takhle by to k ničemu nevedlo.

A tak,

ač nevím kam,

směle mířím dál,

protože vím,

vím,

co chci.

Chci se bažit Tvé přítomnosti,

poslouchat,

co Ti zrovna přijde na mysl,

usmívat a smát se,

obejmout Tě,

dát Ti pusu,

zdržet se,

a přijít pozdě.

 

A třebaže se ještě stále cítím trochu hloupě, přiznávám;

chybíš mi.