Okrádáš mě

Bez ostychu a váhání se pouštíš,

do věcí, po kterých toužila jsem,

líčila je jako svoje sny, 

a chtěla je zažít s tebou po boku. 

Navštívil jsi jediné město,

které jsem si dlouho šetřila, 

na jedinečné chvíle,

pro speciálního člověka. 

Nepřestávám se divit, 

že po tvé návštěvě ještě stojí,

jak to, že se nezhroutilo,

proč z něj nezbyl jen prach?

Převzal jsi i moji stezku,

nadále si po ní klidně choď,

však už jsem si našla jinou,

ale že se nestydíš!

Zbývá jen poslední otázka,

jak tak přemýšlím, zajímá mě

jaké je číslo a datum, 

tvého letu do Norska?