Ve stínu moruše

Anotace: ....

 

sedíme společně nad šálky kakaa

voní nám pod nosy, jak pravé z Macaa

láska mnou probíjí, pod stolkem doráží

nad hlavou obraz mám, v stařičké vitráži

 

dívám se na odraz

světla, jež lomí se 

ozáří stopy…

jak ve vlnách ztrácí se

 

ten obraz mám v duši své z pradávna vrytý

však dneska se zdál být, tak obživle žitý

 

přijel jsem za tebou rychle do Macaa

hledat tvé stopy, matoucí zrcadla

 

sedíme společně pod květy moruše

jsem tu jen s tebou a rád bych byl nerušen

dívám se na tebe, ach zase jsi plakala

v koutku ti ulpělo do hněda z kakaa

 

chtěl jsem ho setřít

však ruka se propadla

v prázdnotu za stolem

podivnost zrcadla...

 

kde židle se dívá...

jak z šálku plného nikdy neubývá