Jak se asi máš?
Přítelkyně, v dálce kdesi?
Píši dopis bez adresy…
Zdali vzpomínáš?
To jsme měli méně vrásek,
plni ideálů, snění…
dnes již oba ojizvení…
s vrstvou naučených masek.
Ve snech mých tě občas potkám
a my stejně jako kdysi
máme mladistvé zas rysy
a vlas není stříbrem protkán.
Navždy cesty rozlétly se?
Nepočítám již ta léta…
Kéž jen tvoje duše vzkvétá…
Potkáme se? Uvidí se…
věří se...
a nadějí je plnej sen a plná noc a plnej den...
moc pěkná báseň*
11.08.2025 18:32:14 | cappuccinogirl