Ty a já

Tvůj pohled je jako hvězda v mých dnech,

probouzí ticho skryté dál v srdci,

dotek je vánek, co hladí mě v tmách,

a v náruči tvé nacházím svůj klid.

Když mluvíš, slyším šepot letních snů,

jak píseň, vlní se na hladině,

smích je deštěm v rozpáleném dni,

a já v něm plavu, nechávám se nést.

Dvě řeky, co proudí k jednomu moři,

v tanci spojeni pod hvězdnou klenbou,

kde rty jsou bránou k nekonečnu,

a já toužím ztratit se v hloubce.

Zas v objetí nacházím svět,

kde čas se zastaví, sny ožijí,

ta láska je svíce, která hoří,

nezhasne v bouři, ni v mlze.