SNÍME BEZ NÁVRATU

Vibruje to odjinud, ale mámení odkud?

Víš-li skaliská vyvřelino
pomlč provždy, jestli mohu prositi.

V tom zbojník jestřábí
se zjevil jako memor říší
z nebetyčného přílivu zmodření
si to vysnil tikot deseti shůr zmizení.

Raz cesty trojbarvých chlorosů
které vánice už zavála dalece
za přejasných víček měsíčků
v tyto zastřené tvé lepé slzičce.

Sníme bez návratu
bez rána
že bychom se odcizili
pod nevímčím ňadrem
již se v něžnůstce skropeně houpeme.

Nezapomeň
pramenem příštím smem
ten musíš zmoklý přehnaně znát
a utkáš naše milování.