Frustrace průvodce v muzeu hudebních nástrojů

 

1

Poslouchejte milé děti, jak to tenkrát bylo,

na nástroje hrálo se a vlastním hlasem pělo,

lidi sami písně psali, byl to divnej svět,

já jsem ale stará škola, vrátil bych ho hned.

 

2

Představte si milé děti, ty nástroje tady,

fantastickým zvukem zněly, měly ovšem vady,

ten kdo je chtěl obsluhovat… říkalo se: hrát,

musel na ně učit se a roky trénovat.

 

Bridge:

Já nedivím se milé děti, že na mě tak vejráte,

chodíte do čtvrté třídy… maximálně do páté…

vyjmenovat nezvládnete ani noty dvě

přesto jeden každý z vás už píše písně své.

 

3

Nečumte a poslouchejte, co vám teďka řeknu,

ještě než mi daj padáka, nebo jim s tím seknu,

nahraju na každý nástroj, je jich tu snad sto,

píseň, AI že je v hudbě vyjebaný zlo!

 

4

To je konec přednášky, než někoho zas majznu,

sbalte si svý mobily a táhněte do hajzlu,

vyřiďte tý AI svini, mý prostředníky,

ať vám klidně zkomponuje úkol z matiky!